Kožní a další testy

Vyšetření kožními prick-testy pomocí standardizovaných diagnostických alergenů.

Po podání diagnostického alergenu nakapáním na kůži a zatlačením do kůže v místě kapky ostrým hrotem se hodnotí velikost pupenu a zarudnutí okolo pupenu po 15-20 minutách. Nemělo by přitom dojít ke krvácení v místě zatlačení hrotu do kapky s diagnostickým alergenem. Za hranici pozitivity se považuje velikost pupenu nad 3 mm a zarudnutí okolo pupenu nad 7 mm.

U některých hodně pozitivních reakcí dojde k tvorbě pupenu až s výběžky. Testy vždy doplňujeme testem s látkou histamin-hydrochloridem, který považujeme za pozitivní kontrolu.

Při malé reaktivitě pozitivní kontroly pod uvedenou hranicí pupenu 3 mm a zarudnutí 7 mm okolo pupenu pátráme, zda pacient neužíval před testy léky, které působí proti alergii (antihistaminika), a tlumí proto pozitivní kontrolu v testu. Vyhneme se tak falešně negativním reakcím.

Druhým kontrolním testem je negativní test prováděný s ředicím roztokem, abychom vyloučili reaktivitu kůže už jen na samotný tlak a vyhnuli se falešně pozitivním reakcím. Takovým způsobem se testují hlavně vzdušné alergeny, tj. peří, pyly, roztoči, plísně a alergeny hmyzu a potravin.

Podobně se prování test intradermální, kdy se 0,02-0,05 ml alergenu vpraví do kůže tak, aby vznikl pupen velikosti čočky. Odečítá se opět po 15-20 minutách a za pozitivní reakci se považuje pupen větší než 5 mm a zarudnutí okolo větší než 20 mm. Tento test se používá při testaci baktérií.

  • Kontaktní testy na kůži a sliznicích. Rinoprovokační nebo bronchoprovokační testy - tj. provokace potíží kontaktem alergenu s kůží nebo sliznicí dechových cest.

  • Epikutánní náplasťové testy se používají k vyloučení kontaktní alergie.

  • Vyšetření specifických protilátek (IgE).

  • Dvojitě zaslepený placebem (negativní kontrolou) kontrolovaný potravinový expoziční test prováděný za hospitalizace se současným vynecháním alergické léčby (antihistaminiky). Tento test je doporučován jako nejdůležitější diagnostické kritérium ve vyšetření podezření na potravinovou alergii.

  • Eliminační dieta, kdy jsou postupně u podezření na potravinovou alergii z diety odebírány jednotlivé potravinové alergeny nebo naopak k přísně dietě s jednou potravinou se postupně přidávají další jednotlivé potraviny.

  • Jednoduše zaslepený expoziční test, kdy pacient neví, v které kapsli je sledovaný alergen, ale lékař to ví.

  • Slizniční retní expoziční test slouží k prokázání reakce po kontaktu sledované potraviny se sliznicí dutiny ústní.

  • Test provokace potíží při vyšetření trávicího traktu optickým přístrojem - podobný test jako předchozí, ale kontakt alergenu se sliznicí (potravinového alergenu) se uskutečňuje v nižších partiích trávicího traktu a je sledován pomocí optického systému gastroskopem nebo kolonoskopem, s možností následného vyšetření z odebraného vzorku.

  • Vyšetření funkční schopnosti plic spirometrií. U pacientů s podezřením na astma zjišťujeme hlavně objem vzduchu vydechnutého za 1 vteřinu, pro doplnění využíváme test uvolnění dechových cest po aplikaci úlevových léků (tzv. bronchodilatační test) a naopak bronchoprovokační test využíváme k detekci potíží s poklesem dechových funkcí vyvolaných dráždivými látkami.

  • Chladový, tepelný, tlakový, vibrační test a test na ultrafialové záření.

  • Vyšetření ECP (eozinofilního kationického proteinu) v séru.

  • Vyšetření hladin protilátek, zvláště IgE.

  • Vyšetření hodnot C3, C4 složek komplementu.

  • Oční vyšetření.

  • ORL vyšetření.

  • Vyšetření trávicího traktu.

  • Kožní vyšetření.

  • Vyšetření krevního obrazu se zaměřením na bílé krvinky.

Poslední aktualizace stránky: 09.02.2006