Anafylaktický šok
Je vyvolán reakcí I. typu zprostředkovanou specifickými protilátkami (IgE) a je spojen s uvolněním specifických látek a jejich následným efektem na cévy, hladké svaly, pochody krevní srážlivosti, přivoláním bílých krvinek. Výsledkem může být celkové postižení oběhového, dýchacího, zažívacího, kožního a nervového systému.
Tato reakce může vzniknout u jedince, který se již s konkrétním alergenem v předchozím období setkal a vytvořil si proti němu protilátky, které spustí prudkou alergickou anafylatoxickou reakci.
Anafylaktoidní reakce imunologického typu jsou zprostředkovány jinými mechanismy než prostřednictvím protilátek (IgE), například podáním séra u disponovaných jedinců. V konečné fázi může být anafylaktoidní reakce stejně nebezpečná jako reakce anafylatoxická, ale na rozdíl od ní může vzniknout už při prvním setkání s alergenem a jeho opakované podání nemusí (na rozdíl od anafylatoxické reakce) vyvolat opětné potíže.
Příznaky celkové alergické reakce jsou:
- Nevolnost, slabost, kolaps až bezvědomí při poklesu krevního tlaku s příznaky oběhového selhání
- Dušnost
- Otoky
- Zvracení
- Průjem
- Zrychlený tep srdce, zrychlený dech
- Mravenčení v končetinách, promodrávání končetin
- Studený pot
Může se objevit opožděná reakce s horečkou, bolestmi kloubů, zvětšením uzlin, kopřivkami, otoky, zarudnutím, záněty periferních nervů nebo záněty cév.
V případě výše uvedených celkových potíží je nutné použít autoinjektor s adrenalinem okamžitě. Pacient sejme šedivý klobouček na jedné straně a druhou stranou autoinjektoru zatlačí na zevní stranu stehna tak, aby vystřelila jehla s lékem. Je vhodné chvíli počkat v této poloze a pak teprve autoinjektor odložit.
Při nepřítomnosti okamžité celkové reakce lze nejdříve rozkousat 1-2 tbl. protialergického léku (antihistaminika). Při zhoršování stavu i po léčbě tabletou a známkách celkové alergické reakce je ale nutné použít autoinjektor s adrenalinem tak, jak je uvedeno výše.
Vždy je nutné následně vyhledat lékaře. Pacient by měl být informován o způsobu použití pohotovostního balíčku a měl by mu být předveden cvičný autoinjektor, na kterém by si měl vyzkoušet aplikaci pohotovostního protišokového léku.
Sám pacient by měl o svém onemocnění informovat rodinu, přátele a spoluzaměstnance, aby mu byli schopni při náhlé reakci poskytnout pomoc. Je samozřejmé, že by pacient neměl zapomínat balíček nosit s sebou.
Poslední aktualizace stránky: 20.06.2005