Léčba a léky

• Farmakologická
  Léky se užívají ve formě lokální masti, obklady, kapky, aerosoly nebo celkové tablety. K léčbě se užívá několik skupin léků. Specifickou léčbou je hyposenzibilizace.
  
• Nefarmakologická
  Základem léčby alergických onemocnění je omezení styku s alergenem. Režimová opatření. Dále se užívá fyzioterapie, lázeňská léčba.

LÉKY

• Antihistaminika blokují účinky látek uvolňujících se při setkání alergenu s bílou krvinkou, která má na sobě navázány protilátky proti konkrétnímu alergenu. K vytvoření a navázání protilátky na bílou krvinku je třeba opakovaného kontaktu s alergenem.

  Antihistaminika tedy omezují působení látek, které se po kontaktu s alergenem u alergického pacienta uvolňují a způsobují klinické projevy alergie.

  Rozeznáváme antihistaminika I. generace
  Tyto léky na rozdíl od antihistaminik II. generace pronikají do centrální nervové soustavy a způsobují významné sedativní (tlumivé) účinky.

  Antihistaminika II. generace
  Tato skupina léků má prodlouženou dobu účinku, znamená to, že tyto léky lze užívat 1x denně. Nepronikají do centrální nervové soustavy, čímž netlumí jedince.

  Existují i preparáty, které lze užívat ve formě mastí, past, obkladů.

  Antihistaminika mají účinek hlavně na projevy časné alergické reakce na sekreci hlenu a v případě rýmy na kýchání. Na zduření sliznic mají výraznější účinek kortikosteroidy místně nebo látky způsobující oplasknutí nateklých sliznic (vazokonstrikční látky).

• Kortikosteroidy potlačují několik stupňů alergického zánětu. Systémovými kortikoidy (kortikoidy užívané v tabletách) jsou hydrokortizon, metylprednisolon, prednisolon, prednison, triamcinolon. Nejdůležitějšími zástupci inhalačních glukokortikoidů jsou beklometazon dipropionát, flunisonid, fluticason a budesonid. Užívají se v inhalační formě zejména k prevenci astmatických záchvatů. Kortikoidy v tabletách jsou určeny pacientům při zvyšujících se astmatických obtížích, u chronické formy astmatu, u níž nelze vystačit s inhalačními kortikoidy.  
  
• Kromoglykáty - kromoglykát dvojsodný a nedokromil stabilizují komplex alergenu s bílou krvinkou, která má na sobě navázány protilátky proti konkrétnímu alergenu tak, že nedochází k uvolňování látek, které v konečné fázi způsobují alergické projevy (pálení očí, otoky apod.).
  Potlačují tedy reakci I. typu spolu s blokováním vcestování dalších buněk alergického zánětu. Jejich podávání by však mělo být preventivní, při probíhající reakci I. typu jsou již jen málo účinné. Na potíže s otoky sliznic jsou nevhodné.
  
• Vazokonstrikční léky - dekongestiva nafazolin, oxymetyzolin, tetryzolin, xylometazolin, fenylefrin, adrenalin, efedrin způsobují zúžení cév a tím zamezí otoku sliznice. Nemají účinek na sekreci, svědění. Dlouhodobé podávání je nevhodné.
  
• Anticholinergika atropin a ipratropium bromid snižují produkci slizničních žláz.
  
• Alergenová imunoterapie spočívá v podávání látky, na kterou je pacient alergický ve velmi nízkých koncentracích. Tato léčba je dlouhodobá a postupně se dávky alergenu opatrně zvyšují až na hodnoty, které by ve výchozích dávkách způsobily klinické projevy alergie. Tato léčba jako jediná řeší onemocnění dlouhodobě, nelze ji však použít u všech typů alergie.
• Eliminační dieta u potravinové alergie. U dětí je možnost dočasné eliminace. U dospělých s přecitlivělostí např. na ořechy, mák, ryby nebo sýry se jedná většinou o celoživotní eliminaci. Je nutné si ověřit i jiné potraviny, kde by se mohla alergenní složka vyskytovat, např. při alergii na mouku pšeničnou eliminovat i uzeniny, zavářky apod.
  Při alergii na potravinářské gumy myslet na jejich obsah i v jogurtech, salátových příchutích, kečupech a dokonce i v zubních pastách. Při alergii na mořské ryby je riziko alergické reakce po olíznutí lepidla na poštovní známce, protože je vyráběno z rybích kostí apod.
  V dietních opatřeních u uměle živených kojenců a batolat je velmi důležitá problematika náhražek umělé výživy. Ve zvláštních případech je nutná eliminační dieta i u matky kojící dítě, alergizované z mateřského mléka na některé proteiny potravy.
  
• Symptomatologická léčba - promazávání kůže, léky na uvolnění hlenů, proti kašli, ochrana proti slunečnímu záření ochrannými krémy, klimatická léčba.
  
• Eubiotika při potravinové alergii: Lactobacilus, Hylak, Colinfant - živé kultury baktérií mléčného kvašení, které stabilizují fyziologickou střevní mikroflóru a předpokládá se jejich vliv na navození tolerance na potravinové alergeny.

Nedílnou součástí léčby je i aktivita pacienta, zaměřená na režimová opatření uvedená u jednotlivých alergenů.