Imunita neboli obranyschopnost chrání naše tělo před škodlivými vlivy prostředí, ve kterém se nacházíme.
Alergii lze chápat jako nepřiměřenou reakci imunitního systému jedince na opakovaný střet s antigenem ("nepřítelem-recidivistou"), který je v případě alergie nazýván alergenem (látka převážně bílkovinné povahy, jež je schopna vyvolat alergickou reakci).
Původ alergenů je různý - většinou jsou to běžné látky nacházející se v našem prostředí, např. pyly, prach, hmyz , roztoči, plísně, potraviny, kovy, léky.
Za příčinu přibývajících alergických chorob lze považovat zhoršující se životní prostředí a nevhodný životní styl (nesprávná strava, kouření, nedostatek pohybu, nepřirozená imunitní odpověď na mikroby příliš často deformovaná použitými antibiotiky). Nepochybně vše probíhá na genetickém podkladě. Děti rodičů, kteří jsou oba atopici (mají dispozici ke vzniku alergického onemocnění nebo jím opravdu trpí), mají alergická onemocnění až v 80 %.
Tradičně se rozlišují čtyři základní typy alergických reakcí, z nichž má pro pacienty největší význam reakce I. typu (časná - vzniká během několika málo minut od střetu s alergenem a je projevem většiny známých alergických jednotek, jako jsou senná rýma, astma, kopřivka nebo reakce na hmyzí kousnutí) a reakce IV. typu (oddálená - obvykle vzniká po 24 až 72 hodinách od střetu s alergenem a jejím projevem je tzv. kontaktní ekzém).
Reakce II. typu je označována jako cytotoxická a reakce III. typu jako imunokomplexová. Obě bývají aktuální při lékových alergiích.
Alergeny se dostávají do organismu nejčastěji inhalační cestou. Další cestou průniku nebo působení alergenů je trávicí ústrojí a kůže. Logicky pak lze odvodit, že alergické astma nebo alergický zánět spojivek vznikají při kontaktu s inhalačními alergeny a ekzémy při kontaktu alergenů s kůží. Tato úvaha je však matoucí a nesprávná. Brána vstupu alergenu do organismu většinou o orgánovém postižení nerozhoduje.
O vzniku astmatu, senné rýmy, zánětu spojivek nebo ekzému zřejmě rozhoduje vrozená orgánová predispozice. Věk a patrně orgánová nedozrálost/vyzrálost rozhoduje o původu alergenové zátěže. Do 3. - 4. roku klinicky převažují potravinové alergeny. Vzdušné alergeny se prosazují následně a jejich význam přetrvává doživotně. Převládající branou vstupu je pak dýchací ústrojí a pokožka, u některých pacientů nadále i trávicí ústrojí.