Jedná se o alergeny pylových zrn, což jsou vlastně samčí semena rostlin. Tato zrna mají rozměry asi 0,05 mm a alergenem jsou jejich bílkoviny. Každý rostlinný druh má jiný tvar pylového zrna.
Pylová zrna jsou roznášena buď větrem, ta pocházejí z větroprašných rostlin (hlavně trávy), jiná jsou roznášena hmyzem, a rostliny, z nichž pocházejí, se nazývají hmyzoprašné. Tyto rostliny jsou většinou hodně pestře zbarvené a sladce voní, aby nalákaly hmyz. Jejich zrna se příliš v ovzduší nevyskytují a alergie na pyly hmyzoprašných rostlin je vzácnější.
Pylové alergeny jsou sezónní alergeny, které se vyskytují vždy v určitém období, podle doby květu. Alergické příznaky odpovídají těmto obdobím a k jejich vyvolání stačí poměrně malá koncentrace pylových zrn v 1 metru krychlovém, tj. asi 10-20 zrn.
Koncentrace pylových zrn bývají ovlivněny nadmořskou výškou, v horských oblastech bývá pylová sezóna opožděná oproti nížeji položeným oblastem. Důležitým faktorem je i počasí, protože v horkém a větrném počasí se šíří více pylových zrn než ve dnech, kdy je vlhko a chladno.
Pylové alergeny rozdělujeme podle sezóny, kdy se maximálně vyskytují:
- Jarní časné pyly jsou pyly jarních dřevin - břízy, olše, lísky, habru, javoru, dubu, cypřiše, jasanu, buku, kaštanovníku, ořešáku, jilmu, topolu, platanu a dalších. Jejich pylové období je od března do dubna.
- Letní pyly trav - nejčastěji se jedná o pyly srhy, kostřavy, lipnice, medyňku, bojínku, psárky, kukuřice a jílku. Pylové období trávy vrcholí zhruba mezi 15. květnem až 15. srpnem, kdy je koncentrace pylových zrn až 100-500 na metr krychlový.
- Podzimní pyly bylin - hlavními zástupci jsou pelyněk, jitrocel, ambrózie, řepka, tolice, drnavec, jetel. Maximální výskyt pylů bylin je od srpna do září.
Režimová opatření při pylové alergii:
- Omezení pohybu v přírodě v pylové sezóně, hlavně v suchém a větrném počasí nebo při sekání trávy. V té době je vhodné spaní při zavřeném okně. Je vhodné větrat brzy ráno nebo krátce po dešti, kdy jsou pylová zrna vlhká a těžká.
- Je vhodné nejíst potraviny s obsahem pylových zrn, jako jsou například čaje a med.
- Je vhodné se častěji mýt, aby byla opláchnuta pylová zrna dříve, než se mohou uplatnit jako alergen. Při rýmě je možné vyplachovat nos fyziologickým roztokem, který si lze vyrobit smícháním 9 g kuchyňské soli ? tj. 2 malých lžiček v 1 litru převařené vody. Tento roztok je možno koupit i v lékárně.
- Důležitou prevencí alergických potíží u alergika na pyly trávy (ale i plísní) je sekání trávníků. Posekaná tráva by měla být vždy co nejdříve odstraněna a alergik by se samozřejmě neměl na sekání ani odklízení trávy podílet. Alergik na pyly by neměl sbírat léčivé byliny.
- V kritickém období maximálního výskytu alergenů není vhodné posílat nemocné dítě např. do školy v přírodě, mělo by být také osvobozeno od tělocviku v přírodě. Učitelé dítěte by měli být o jeho onemocnění informováni, aby mohli šetrnou formou předejít u dítěte nejnebezpečnějším akutním reakcím, jako je např. záchvat dušnosti ? astmatický záchvat. Je ale vhodné dítě podporovat v jakýchkoli pohybových aktivitách, které nevyvolávají obtíže, a pomáhat mu tak zařadit se úspěšně do kolektivu.
- Pacient s pylovou alergií může zareagovat na určité druhy ovoce nebo zeleniny, protože molekulová stavba těchto potravin může být stejná se stavbou pylového zrna, které alergii vyvolává, mluvíme pak o zkřížené alergii.
Nejčastěji jsou popisovány zkřížené reakce mezi:
- Pyly břízy a bílkovinami jablek, lískových a vlašských ořechů, mandlí, kokosu, třešní, nektarinek, kiwi, brambor, rajských jablek a kořenové zeleniny.
- Pyly trávy a bílkovinami rajských jablek, melounů, burských ořechů.
- Pyly kopřivy a bílkovinami kořenové zeleniny a koření.